CestyAsie.cz

JIHOVÝCHODNÍ ASIE - INDOČÍNA

Zápisky z cest

Fotky s popisky


Fotky z různých koutů JV Asie s popisky.

Umění mistra :-)
Když budete mít chuť a chvilku navštivte českou restauraci v Hanoji. 34 G Trân Phú. Vřele doporučuji. V nabídce mají guláš s rýžovou bagetou . Vlastní pivovárek. Černé a světlé pivo
Je to veliký zážitek být v buddhistickém chrámu spolu s mnichi při modlitbě. Najděte si k večeru před večeří čas a zajděte do jednoho z činných chrámů. Obesílá to kouzlo, tajemno, síla, společná síla modlitby a meditace dá jedinci svůj díl.
Ve Vietnamu mám spoustu přátel. S každým trochu jinak , tak jako tady. Hlavně vesele :-)))
Není nad to když vidíte jak se jídlo připravuje. No, přece jen někdy je asi v zájmu udržení apetitu to nevidět, ale tam kde jsou místní se musí vařit a vaří dobře. Nebojte se stravovat na ulici. Jídlo je chutné, levnější a kde zažijete sezení u stolečku na židličkách pro děti - kolena si srovnáte hned vedle uší :-) vyberete si hůlky - s nimi se ze začátku než se to naučíte najíte pomalu a jídlo si tím více vychutnáte :-) - kdo na to nemá nervy si může vzít lžíci domácí nebo ze stolu, do jídla si přidáte něco z nabízených ochucovadel - vymačkat limetku, česnek, chilli, cukr nebo všechno jako plno asiatů . Zbytek limetky, s ubrousek hodíte na zem. Vyrvat se ze židličky, zaplatit, poděkovat, usmát se a užívat si to !! . Dobrou chuť !
Když jsem pracoval jako průvodce se spoustou klientů jsem se zasmál, ale i nazlobil. Věřím, že se i někteří z nich nazlobili se mnou ale těch co se zasmáli byla velká početní převaha. Velice rád vzpomínám. Na své druhé cestě na výrok jednoho klienta, když se v horách severního Vietnamu v autobuse někdo zeptal co je dneska za den? On odpověděl. " Mě je jedno co je za den já vím že až přijedeme na letiště tak je konec." ( pozn. V zájezdu žádný přelet nebyl :-))) ) Až budete někde na cestě nebo právě jste, zujte si boty, pohleďte vzhůru k nebesům, zvedněte ruce - protáhněte se, zhluboka se nadechněte, široký úsměv !! na rtech, jiskra v očích ,projděte se... Užívej te si ty chvilky. :-)))
Pevninu a ostrovy jižního Thajska u Andamanského moře převážně obývají muslimové. Jsou to stejní lidé jako my tady a všude jinde ve světě. Mají své radosti i starosti. Mají ale jednu věc, která je vede životem, určuje v životě plno věcí, ukazuje směr, povoluje, zakazuje. A tou věcí je naboženství - Islám. Jsou vychováváni tak už od malička. Na jednom z ostrovů kde jsem pobýval jsem si potřeboval něco psát na počítači s velkým monitorem. Chodil jsem každý den na několik hodin do domu kde byli počítače s internetem . Dům patřil muslimské rodině, v přední místnosti měli několik počítačů, vzadu domu bydleli. Rodina měla tři menší děti. Nejstarší syn vždy když se vrátil v týdnu ze školy hrál se svými spolužáky počítačové hry , o víkendu seděli u her už od rána . Otec který to místo spravoval se mi jevil jako velice milý, tichý, nenápadný muž vždy s úsměvem na rtech.Vycházející mi vždy vstříct když uklidňoval a káral kluky za jejich hlučnost u hraní her. Jednou jako obvykle v pozdním odpoledni jsem dorazil k jejich domu a on stál ve dveřích s dlouhým ukazovátkem , oděn do šatů v kterých muslimové chodí do mešity a byl to v mých očích úplně jiný člověk. Za ním mlčky na zemi sedělo asi 15 chlapců. Říká mi "dnes mám zavřeno, máme učení o koránu, přijď zítra. " Měl jsem z jeho vystupování hodně divný pocit. Jak se změnil, ten šat jak ho změnil, ten tvrdý rozhodný výraz a velmi sebevědomé jednání. Je jim vštěpováno od malička, rostou s tím mají to v sobě a myslím že se toho nevzdají.
Děti severního Vietnamu.
Děti severního Vietnamu.
Hory severního Vietnamu a Laosu. Když vystoupíte na cestě z autobusu a nadechnete se svěžího vzduchu. Ale opravdu toho čerstvého vzduchu, který nemáte už moc dnes kde cítit. Poštěstilo se mi to dvakrát. Zhluboka. :-)
V Thajsku se na slonu můžete svézt v některém z měst . viz foto z Ayutthay, navštívit některý ze sloních campů a projet se po okolí nebo zajet do jednoho z národních parků a zažít divoké slony na živo. Sveze se ten kdo si je ochočí. :-)
Bambus. Toto slovo pochází z malajského slova a znamená diplomat. Stejně jako bambus je tvrdý a ohebný, tak by diplomat měl být tvrdý a ohebný v jeho jednání ! :-)
Thajská kočka odpočívá. To není fotka z Pattaya. :-))))
Jak praví jedno anglické přísloví. Děti jsou bohatstvím chudých. Procházíte i ty nejodlehlejší oblasti v horách severního Vietnamu nebo zapadlého kambodžského venkova. Všude se na Vás smějí, ukazují, pokřikují, zdraví, následují kus cesty. Ty hloučky dětí plné radosti, energie, života, úsměvů. Ono by to ani jinak nešlo. Nechci napsat chudých oblastí, chudý venkov. Z našeho pohledu nám můžou připadat chudí. Oni si tak určitě taky připadají když přijedou do měst. Mají ale vetšinou vše co potřebují. Čistý vzduch, pomalejší tempo života, přírodu....
Na cestě se potkáte s celým světem. Možná se nebudete mít chuť pozdravit a pobavit s některými z rozeřvaných, neomalených rusů. Některými z číňanů, chodícími jako roboti přesně z místa na místo , kteří vás možná ani nezaregistrují, když se míjíte. Za to Vám můžou udělat radost kanadani, které poznáte podle vyšité kanadské vlajky na baťohu. Většina to z nich má, aby si je lidé nepletli s američany a protože jsou hrdí na svoji národnost. Každý národ něco přináší a něco bere. MĚJ ME SE RÁDI !!! :-)
Různí živočichové se nakládají do alkoholu na několik let nejen ve Vietnamu , ale take v Laosu. Pijou to převážně muži, kteří věří, že jim alkohol dodá sílu i v jejich mužství. Gekoni, hadi, ptactvo, nohy medvědů, včely a spousta dalších zvířat se nakládá do alkoholu po staletí. Problémem toho zvyku v dnešních dnech není ani tak samotný fakt nakládání zvířat do alkoholu, který si rodiny předávají po generace . Problém je že díky vzrůstajícímu počtu obyvatel sílí nárok na více půdy a zvířata tak ztrácí své přirozené prostředí a spousta z nich vyhyne. Zajímavý fakt. Dnes je ve Vietnamu 90 milionů obyvatel. V roce 1950 jich bylo jen 28 milionů !!
Různí živočichové se nakládají do alkoholu na několik let nejen ve Vietnamu , ale take v Laosu. Pijou to převážně muži, kteří věří, že jim alkohol dodá sílu i v jejich mužství. Gekoni, hadi, ptactvo, nohy medvědů, včely a spousta dalších zvířat se nakládá do alkoholu po staletí. Problémem toho zvyku v dnešních dnech není ani tak samotný fakt nakládání zvířat do alkoholu, který si rodiny předávají po generace . Problém je že díky vzrůstajícímu počtu obyvatel sílí nárok na více půdy a zvířata tak ztrácí své přirozené prostředí a spousta z nich vyhyne. Zajímavý fakt. Dnes je ve Vietnamu 90 milionů obyvatel. V roce 1950 jich bylo jen 28 milionů !!
Ženy v horách severního Vietnamu vezou ke kolům přivázané dříví , které nasbírali v kopcích kilometry od svých domovu. Dřevo slouží k vaření, nejen jídla ale také různých bylin, k ohřevu vody na mytí, převaření vody na pití, v chladných dnech a nocích se u něho ohřejou, oheň zahání/ zahnal divokou zvěř, dodává pocit síly.
Průzračná voda, do plavek a přímo z lodi šipku do vody, okolo vápencové skály vyčnívající z vody, vlny vás pohupují :-) Andamanské moře, Jížní Thajsko
V JV Asii se v posledních letech objevilo několik nízkonákladových leteckých společností jako AirAsia, LionAir, které každým měsícem spojují více a více míst. Letání se dá už i cenově srovnat s autobusovou dopravou a časově je to bez konkurence. Bangkok a spojení na jih Thajska je autobusem na 12-15 hodin. Letecky 1 h 20 minut. Jen to cestování a cestovatelé ztrací na zážitcích. Např. po zavedení leteckého spojení mezi ostrovem Penang ( Malajsie) a Medanem ( Indonesie) byla lodní doprava mezi těmito místy zrušena. Já jsem se ještě plavil lodí, kdy na širém moři jsem na velkých vlnách nemohl být na přídi lodi v extrémě vychlazeném podpalubí a stál na zádi s těmi kteří si před cestou dali čínskou polévku z kelímku a pak s ní krmili ryby...:-)))
Chuť ovoce uzrátého pod žhavým tropickým sluncem. Pochutnání :-)
Na thajské pláži na tropickém ostrově. Vstával jsem brzo ráno, při východu slunce, vzduch byl ještě chladný, slunce nemělo takovou sílu, nikde nikdo jen pár nadšenců do běhání. Prošel se po pláži, zacvičil si, zameditoval a posadil se na snídani. Pozoroval mořské vlny, pochutnával si na ovesné kaši s mangem, banánem a skořicí.
Všimněte si. Dosud žádné elektrické dráty. Je to krásné navštívit takové místo. Kde jsme s dětmi a s dospělými večer sedli společně k ohni a zpívalo se. Oni nám zazpívávali jejich písně. Po nás chtěli také zpívat :-) A my pracně skládali dohromady střípky jedné písničky. Nakonec jsme jim zazpívali českou hymnu :-)
V Thajsku oblíbený sladký desert. Rýže ( jak jinak :-)) , sladké mango ( sezóna na nejsladší mango je v květnu) a sladké kokosové mléko.
Tohle byla legrace.:-) Na klacku s vlascem přivázaný kus hovězího masa. Krokodýli pod vámi se vůbec nehnou . Máváte jednomu z nich před tlamou, s tím že jste ve střehu cuknout když krokodýl chce po mase vystartovat. Po jednom úspěšném ucuknutí jsem mu kus masa nechal.:-)
Na tyhle větráky u stropu doporučuji si dávat velký pozor. Při první cestě do Thajska v roce 2003. Po jízdě vlakem z letiště asi tou nejnižší třídou, kdy se ve vlaku kouřilo a zběsilé, naprosto úžasné cestě tuk- tukem z nádraží k našemu ubytování se ocitám v našem malém zatuchlém, horkém, těžko dýchatelném pokoji a pouštím lopatky větráku nad hlavou. Zkouším všechny rychlosti a nakonec volím tu nejpomalejší. Po dlouhé cestě letadlem si protahuji tělo a náhle brrnk. Konečky prstů zavadím o lopatky. Velké štěstí na začátku všeho.:-)
V Thajsku si můžete dát hodně sladkých desertů vyrobených společně z rýže a z kokosu. Tento desertík zabalený v banánovém listu vás pěkně zaplácne. Většinou jsou dost těžko stravitelné v klimatických podmínkách, které tam vládnou. Kamarád mi tam přivezl makovec. Z máku se tam nic sehnat nedá ( náhražka jsou černé fazole) a to bylo jak když dopadne cihla do mého břicha. Byl výborný. Pochutnal jsem si. :-)
Toto slavné logo zdobí lokomotivy, kterými se můžete svézt po vietnamské železnici. Jdete s batohem na zádech, lístkem v ruce do svého vagónu a procházíte okolo hučící lokomotivy a všimnete si že lokomotiva byla vyrobena ve vaší rodné zemi a vy se s ni svezete tak daleko od domova. Je to radost !!
Sedět při západu slunce na pláži je silný zážitek.
Vietnamská měna. V přepočtu asi 500,- Kč. Toto je nejvyšší bankovka. Peníze jsou plastové. Jeden silný mladý muž mi jednou ukazoval jak se smotají do ruličky ( trychtýře) a konec je tak ostrý a tvrdý že se dá použít jako zbraň. Když jsem se ho ptal co dělá. Říkal, dnes mám noční podnik, ale dříve jsem se slušně živil nelegálními zápasy. Těmi bez pravidel.
Ještě než slunce začalo pálit, vyrazili jsme s rybářema vytáhnout sítě které měli asi 200 metrů od pobřeží ostrova Koh Bu v Andamanském moři. V sítích se zachytilo i několik malých rybek, které jsme si udělali na pláži. Jen s citronem a se solí. Thajci moc nechápou že si ryby připravíme jen takto, ale pro me je to nejlepší recept.
Durian - k tomu to ovoci se musí cestovatelsky dospět si myslím.:-) Mě trvalo léta než jsem ho ochutnal. Poprvé jsem ho viděl růst v Indonésii u Lake Toba, pak prodávat zřídka kdy na tržištích za velké částky. Co jsem začal trávit v Asii více a více času ( za 13 let co tam jezdím jsem tam strávil 5,5 roku) jsem zjistil, že sezóna tohoto ovoce je v květnu a prodává se na plno místech velmi levně. Teda kromě tržiště u přístavu lodí u Královského paláce v Bangkoku. :-) Tam to čínským zákazníkům pěkné thajky prodávají pěkně draze.:-) A oni ho milují a kupují...
Když to nešlo jinak, tak jsem pral takhle.:-) Důležitý je kvalitni igeliták, co se jen tak neprotrhne, když mácháte.:-)))
V centru Bangkoku najdete taková to místa. Lidé tam žijí na chodníku u smradlavého kanálu. Co jsem tam procházel přes den vůbec nikdo si mne nevšímal, nežebral.Vyměnili jsme si úsměvy. Všichni polehávali, posedávali byli znaveni vedrem.
Míst v severním Vietnamu kde potkáte místní obyvatele v tradičním oblečení je ještě dost. Je to také díky tomu, že na plno území turisté/cizinci bez povolení nemohou vstoupit. Nejčastěji jsme je potkávali na tržištích ve městech, posedávat u silnice kde prodávali zeleninu, ovoce, med,... :-)
Věděli jste že každý oltář má zastoupených 5 živlů.Voda - ve váze s květinami. Dřevo - stůl oltáře je dřevěný. Kov - svícny jsou kovové. Oheň- zapálené svíčky nebo vonné tyčinky .Země - v míse do které se zapichují vonné tyčinky.

Copyright (c) 2015 CestyAsie.cz | Veškerý obsah podléhá autorskému zákonu a jakékoliv šíření je bez svolení autora zakázáno. Mapa webu